Menu
Obec Horní Branná
Horní Branná

Od nejstarších dob


V dávných dobách přes Krkonoše a Jizerské hory až po Turnovsko se prostíral hluboký pomezní hvozd, byl pustý, neschůdný a neproniknutelný, hájený přísně českými knížaty jako pohraniční hradba. Podle zpráv z r. 1143 krkonošský hvozd sahal až k Újezdu Kumburskému na Jičínsku.

 Horní Branná na mapě J.A.Graupara z roku 1765Dnes už jen nesnadno můžeme prokázat existenci nějakých cest tímto územím. Historik Šimák se k těmto předpokládaným stezkám staví velmi kriticky. I když snad by nám mohly napovídat názvy některých míst jako Stráž, Strážné, Strážník apod., je velmi obtížné v této době konstruovat jejich směr. Podle názoru jiných badatelů však takové cesty tady byly, ovšem jenom pro pěší nebo pro koně a soumary.

Máme doklady o tom, že v XI. stol. v okolí Trutnova bylo na 60 vesnic. Ve městě sídlil králův zástupce, purkrabí, který měl přidělenu část půdy a ostatek byl rozdělen v tak zvaná léna neboli manství nižším šlechticům, kteří podléhali přímo králi a řídili se svým zvláštním manským soudem v Trutnově.

Z této krajiny pravděpodobně nejstarším je Hostinné. Jeho založení se připomíná již v X. století. V r. 1139 je poprvé uváděn “Hostin Hradec”.

Pokud se týká začátků nedalekého Vrchlabí, víme, že v r. 1086 Český král Vratislav I. položil základní kámen pro klášter Opatovice na Labi jižně od Hradce Králové. Církevní řády při kolonizaci krkonošského podhůří sehrály důležitou úlohu. Avšak je více než pravděpodobné, že církevní řády sem nepřicházely jako první kolonisté.

Opatovický klášter ve XIII. stol. byl velice zámožný a jeho členově byli skutečnými pionýry, kteří se snažili o osídlení i na nejhořejším Labi. Tito kněží také na soutoku Labe a Malého Labe založili vrchlabské proboštství. Zprvu to ovšem byla jenom jakási stanice (“poustka”).

První zprávu oficiální o vrchlabském proboštství máme z r. 1270, kdy česká královna Kunhuta darovala klášterci opatovických benediktinů Cella P. Marie jako jeho ochránkyni lán v Heinrichově. V darovací listině se hovoří o přijímání poutníků ubohých a chorých, tedy je zřejmo, že klášter nevznikl na neobydleném území. Fakt, že královna se nazývá ochránkyní kláštera, znamená, že klášter byl asi starší, než její nastoupení na trůn r. 1261 - jinak by se asi zvala zakladatelkou kláštera. Později tu vznikla vesnice, v níž vládl vladyka Hašek z Wrchlabe jako zástupce krále.

Pečeť Horní BrannáNěkteří badatelé soudí, že už také v této době existovala ves Horní Branná.

Celé toto rozsáhlé území severovýchodních Čech patřilo v těch dobách slavnému staročeskému rodu Markvarticů, zvaných podle předka Markvarta, který snad v r. 1158 byl dvořanem krále Vladislava. Jeho vnuk Jaroslav (1234–1269) si vystavěl hrad Valdštejn u Turnova a je zakladatelem rodu pánů z Valdštejna.

Slovanská kolonizace postupovala nejčastěji proti proudu velikých řek a jejich přítoků. Nejzazší dvě vsi byly Martinice a Štěpanice. Mezi nimi ve vykácených lesích vznikl Javorek a Jilm, nazvané po tomto porostu. Po Jilmu dostal jméno i potok Jilemka.

Jsou zachovány doklady o existenci některých míst tohoto území již ze začátku XIV. stol. Vystavění pevného hradu Štěpanice se pokládá do období okolo r. 1300–1304. V r. 1316 je Sytová uváděna již jako panské sídlo. První zmínka o Jilemnici je z r. 1352, město bylo založeno kolem r. 1320–1325 jako hospodářská základna štěpanického hradu. Z níže uváděně tabulky papežských desátků poznáváme, že to byla osada slušně zámožná ve srovnání s ostatními okolními obcemi.

První zmínku o Branné nacházíme ve starém popisu pražské diecése,který byl pořízen z popudu arcibiskupa Arnošta z Pardubic v letech 1344–1350. Palacký ji uvádí jako “Brenné hořejní”. Patrně již v době předhusitské tu byla fara.

Horní Branná je dále uváděna v soupisu vybírání papežských desátků z vesnic s kostelem. Zmínky o tom jsou již z let 1274, 1308, 1312 a 1325, avšak bohužel z té doby rejstříky vesnic se nedochovaly, máme je až od r. 1352. Uvádíme přehlednou tabulku obcí z jičínského děkanátu, z níž můžeme usuzovat na jejich zámožnost. Z tabulky vyčteme, že jak Horní i Dolní Branná (Brenna superior a inferior) byly osady bohatší než některé jiné. Z tabulky je rovněž zřejmo, že existence obou osad je starší, před uváděným rokem v obou byly již farní kostely. Müller soudí, že Branná vznikla ve stejné době jako sousední Vrchlabí, tedy ve XII. nebo XIII. století.

Tabulka desátků z r. 1352

  • Brenna inferior, 6 grošů
  • Brenna superior, 6 grošů
  • Čistá, 4 groše
  • Jičín, 39 grošů
  • Jilemnice, 15 grošů
  • Kalná, 3 groše
  • Libštát, 6 grošů
  • Lomnice nad Popelkou, 15 grošů
  • Paka Nová, 15 grošů
  • Paka Stará, 3 groše
  • Poniklá - velice chudá, 0 grošů
  • Smříčno (Mřičná), 4 groše

Týž počet grošů nacházíme ve výkazech z dalších let 1369, 1384, 1385 avšak v r. 1399 je pro Horní Brannou vyměřen poplatek dvojnásobný.

Horní Branná, počátek 20. století








Horní Branná, počátek 20. století

Valteřice, počátek 20. století








Valteřice, počátek 20. století

Ze starých církevních dokladů se dovídáme, že v r. 1359 v Horní Branné seděli Štěpán a Machek (Macek?) Haléř, pravděpodobně vladykové. V r. 1362 je tu uváděn Hašek z Vrchlabí společně s Křišťanem ze Branné. V r. 1362 se připomíná Václav ze Brenné (Dolní), odjinud z Cidliny. Asi to byl příbuzný zemanů či vladyků z Cidliny, o nichž je již zmínka v r. 1322. V r. 1364 vystupuje opět jakýsi Machek (snad je totožný s oním z r. 1359) a Jan ze Branné. V r. 1388 čteme o panu Zdeňku z Valdštejna a zároveň o Janu ze Brenné (snad týž jako v r. 1364).

Farní budova v Horní Branné stávala již před r. 1360. Dosvědčuje to Bohuslav Balbín. Kostelík Sv. Mikuláše byl původně dřevěný, neví se, kým byl postaven. Avšak od r. 1384  tu sídlil pravidelně farář. Kolem dřevěného kostelíka bylo několik rovněž dřevěných stavení, několik dalších bylo kolem starobylé tvrze (v místě, kde dodnes říkáme “Na hrádku‘), která vznikla již ve XIII. století.

V zemských deskách království českého se dočítáme, že v r. 1374 Jessko de Kossewsky daroval střední část vsi Branná klášteru sv. Vavřince v Kostelci na Podolském potoce (okr. Chrudim).
Část vsi v ten čas patřila ke zboží vrchlabskému, od r. 1387 druhá část náležela ke zboží štěpanickému a třetí držel zeman Jan Vok z Valdštejna - ještě r. 1392. Ten, stejně jako vladykově před ním, bydlel ve staré tvrzi.

Okolo r. 1383 (1393) Vok z Valdštejna posílá Klášteru na Karlově v Praze roční úroky 20 kop pražských grošů za obyvatele vesnice Horní Branná.

Pro zvětšení klikni na mapu

ČEZ

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky

Sociální sítě

Svazek obcí Jilemnicko