Menu
Obec Horní Branná
Horní Branná

První světová válka a převrat

Výstřel v Sarajevu zasáhl také hluboce do poměrně klidného života v Horní Branné. Mobilizace ve Vrchlabí a v Dolní Branné byla přijímána s nadšením, zatímco v Horní Branné a ve Valteřicích s nesmírnými obavami a smutkem. V úterý 28. července 1914 odjížděli první vojáci ve věku 24 až 36 let zvláštním vlakem ze zastávky Hennersdorf - Branná.

A pak i ostatní muži postupně odcházeli z vesnice, aby bojovali za nenáviděné Rakousko a Německo. Brzy bohužel začaly docházet zprávy o prvních zabitých ve válce.

Zpráva o ukončení války a o převratu 28. října 1918 se v Jilemnici roznesla již během dopoledne. Oslav se zúčastnili také občané z okolních vesnic i z Horní Branné. Tady však prohlášení Československé republiky bylo oslaveno až ve středu 30. října 1918.

První světová válka jako všechny války byla strašná. Naše území bylo sice ušetřeno bezprostředních válečných hrůz, avšak ztráty na zdraví a lidských životech byly nesmírné. Podle hornobranské kroniky rukovalo z Horní Branně do pole celkem 448 mužů. Někteří se vrátili ještě před skončením války zmrzačeni a na zdraví těžce poškozeni. Kromě těch, kteří se vrátili z fronty do své vesnice v uniformě rakousko - uherského vojáka, bylo z Horní Branné dalších 28, kteří se po různých útrapách vrátili domů jako legionáři.

Pomník padlých z 1. světové války s reliéfem T. G. Masaryka na původním místě před školou












 

Pomník padlých z 1. světové války s reliéfem T. G. Masaryka na původním místě před školou.

Avšak značný počet byl těch, kteří se vůbec nevrátili a kteří položili život za černožlutý prapor. Branská kronika jich uvádí jenom 82, ale jilemnický Horáček ve své publikaci jich zahrnuje celkem 90 - má totiz přesnější údole získané z úředních míst.

Československé národní shromáždění 10.12.1918 odhlasovalo zrušení šlechtictví, různých výsad feudálů, řádů a titulů.

Pozemková reforma se týkala také harrachovského majetku. V Horní Branné zůstal pro celý velkostatek pouze  lesní úřad.

V období první republiky zde život plynul celkem klidně, bez žádných vážných událostí.

Více nesrovnalostí ve vesnici bylo po stránce náboženské, kde je možno říci, že tu snad dozníval starodávný spor mezi katolickou církví a nekatolíky.

Rok 1938 byl rokem plným politického napětí. Už od začátku května jsme se chvěli o osud našeho státu. Po školních prázdninách přišlo krásné, ale pro náš národ nešťastné a nejsmutnější září v jeho historii. Následkem porady v Mnichově jsme se museli vzdát našeho pohraničí. Byl to nesmírně smutný obrázek, když naši lidé opouštěli grunty, na nichž jejich rod sídlil třeba celá staletí. Vraceli se za nové hranice, které naší republice určili lidé, kteří nás vůbec neznali a jimž problémy našich národů byly naprosto cizí.

Pomník obětem válek ve Valteřicích










 


Pomník obětem válek ve Valteřicích

Také Horní Branná si při tom užila svoje. Demarkační čára zprvu vedla mezi Valteřicemi a Vrchlabím, které společně s Beneckem a Dolní Brannou se staly součástí Velkoněmecké říše. Avšak v listopadu 1939 došlo k “úpravě hranic‘. Valteřice byly dodatečně připojeny k říši a tak státní hranice byla mezi nimi a Horní Brannou a táhla se po Kozinci.

Mnoho lidí se stáhlo za tuto vymyšlenou hranici, nechtěli být daleko od svých hor a vesnic - vždyť všichni jsme neustále věřili!

Horní Branná se tak stala jakousi poslední českou výspou, tvořila klín v německém území. Železniční zastávka už nepatřila obci, na nejbližší vlak lidé museli chodit do Martinic. Finačníci bydleli ve Branné po různých staveních. Najednou bylo v Horní Branné příliš mnoho lidí. Byl to vůbec nejvyšší počet obyvatel za jejího trvání, víc než dva a půl tisíc lidí. Obecní úřad udělil celé řadě občanů ze zabraného území domovské právo.  Tím muži těchto rodin byli uchráněni vojenské služby v německé armádě.

Po stránce politicko  správní Horní Branná za okupace patřila zprvu k okresu jilemnickému a později byla zařazena do semilského. Hlavní pravomoci nad oběma okresy měl  stále  Oberlandrat Jičín.

Za okupace život v Horní Branné nebyl nijak lehký. I když se válka obce bezprostředně nedotýkala, přece tlak Němců byl zřetelný.

Avšak okupace a druhá světová válka dopadla pro Horní Brannou příznivě. Válka šla mimo obec a proto nebylo prakticky žádných ztrát na majetku. Avšak i v takové malé podhorské obci, jako je Horní Branná, bylo přímo postiženo několik občanů.

Někteří byli uvězněni a na pomníku padlých z první světově války přibylo také pět jmen těch, kteří svobodu naší vlasti zaplatili životem. Zemřeli při náletech během nasazení na práci, na následky věznění anebo jako vojáci zahraniční armády.

Od května 1945 a pak hlavně od února 1948 se začínají psát další listy historie. Dochází k velkým  společenským a politickým změnám, které se projevily i v naší obci.

ČEZ

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky

Sociální sítě

Svazek obcí Jilemnicko